Anna Sláviková

Stařičký autobus zastaví podle přání Vystoupím tam, kde ves první zdí začíná V chaloupkách voní les, kostelík vížku sklání Do stráně těžký vůz koníček táhnout má Slunce po okraj a stráně samý vřes A teď se, duše, kaj a, srdce, tíhu nes Tak tohle je můj kraj, tak to je moje mládí Tak to je domov můj, tak to je domov můj Já žila hodně snů a poznala jsem svět Už je to hodně dnů, už je to hodně let Co vítr všecko smet a zůstala jen touha Bože můj, já chci zpět Bože můj, já chci zpět Přes hory, kamení, ze světů plných bouří Zarostlou pěšinkou po špičkách přicházím S dušičkou malinkou koukám Jestli se kouří z našeho stavení A nevím, jestli smím Já nevím, jestli smím jít jako kdysi dál Já vím, já dobře vím, že život nečekal Že dveře, které znáš, po létech starým klíčem Jen těžko otvíráš, jen těžko otvíráš Já žila hodně snů a poznala jsem svět Kde deset prázdných dnů, je tisíc marných let Když vítr všecko smet, tak zůstala jen touha Bože můj, já chci zpět Bože můj, já chci zpět